Na letošní konferenci ČAPV budu s kolegy prezentovat příspěvek s názvem Život a práce učitele v (post)socialistickém Československu.

Autoři: Zounek, Jiří, Šimáně, Michal, Knotová, Dana

Anotace:

Hlavním cílem příspěvku je ukázat možnosti propojení orální historie a přístupu „life history“ při výzkumu soudobého školství a rovněž ukázat význam teoretického ukotvení výzkumu životních příběhů učitelů. Teoretické ukotvení životního příběhu brání mimo jiné zjednodušením nebo nahodilému vybírání informací z příběhů učitelů, což je zásadní otázka zejména pro výzkum období komunismu a socialistického školství. Jde totiž o poměrně citlivé téma, které lze snadno zneužít.

Na konferenci ČAPV v roce 2014 jsme prezentovali první výsledky našeho projektu Každodenní život základní školy v období normalizace pohledem učitelů. Využití orální historie při studiu soudobých dějin školství (GAČR, č. 14-05926S). Tehdy jsme se zaměřili na metodologii projektu a první dílčí výsledky. Náš výzkum je postaven na metodě orální historie, ale ukazuje se stále zřetelněji, že pro náš výzkum je velmi přínosné kombinovat orální historii s přístupy life history, konkrétně pak výzkumem životních příběhů učitelů. V této oblasti čerpáme jak z českých výzkumů, tak zejména z prací I. Goodsona (2012; 2014) zaměřené na výzkum učitele, jeho profesního života i na promýšlení role narativní teorie v této oblasti. Výzkum životních či profesních příběhů učitelů představuje jedinečný vhled do osobního i profesního života učitele včetně sociálního a politického kontextu.

Metodu orální historie lze chápat jako specifický druh heuristiky. „Pramenem“ jsou autorům příspěvku vyprávění učitelů, kteří působili na základní škole v době normalizace. S respondenty byly realizovány typicky dva rozhovory. V prvním rozhovoru šlo o životopisné vyprávění. Poté byl rozhovor přepsán a analyzován s cílem připravit se na druhý rozhovor. V jeho rámci šlo o výzkumný dialog mezi výzkumníkem a respondentem, ve kterém se vyjasňovaly nejasnosti z předchozího rozhovoru, a probírala témata nová. Autoři využili vedle metody orální historie i tradiční prameny a postupy historikovy práce.

Životní příběh učitele přinesl poznatky nejenom o každodenním životě škol a učitelské profesi, ale také o školství v době nastupující komunistické diktatury. Studie rovněž ukazuje, jak některé události z “velkých” politických dějin ovlivnily život učitele, jiné prakticky nikoliv. Na základě našeho výzkumu se domníváme, že studium životních příběhů učitelů má velký potenciál nejen odhalovat nové poznatky o životě a profesi učitele v totalitní společnosti, ale také to, jaká byla každodenní realita komunistického režimu i tehdejšího školství.