Zkušenost s výukou mladších spolužáků může mít význam i pro začínajícího lékaře. Tuto souvislost zkoumala Monika Komínková v diplomové práci Studenti jako učitelé: Simulační kurzy očima absolventů lékařské fakulty, kterou jsem vedl na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (konzultantkou práce byla MUDr. Tereza Vafková). Zaměřila se na absolventy programu Student as Teacher v Simulačním centru MU (SIMU), kteří během studia učili první pomoc.

Kvalitativní výzkum zahrnul devět absolventů lékařské fakulty. Autorka uskutečnila osm polostrukturovaných rozhovorů a získala písemné odpovědi další účastnice. Zachytila tak zkušenosti účastníků od počátečních obav z lektorování až po využívání získaných dovedností v zaměstnání.

Absolventi spojovali lektorování s větší jistotou při komunikaci s pacienty, srozumitelnějším vysvětlováním i ochotou přijímat zpětnou vazbu. Zajímavý je také motiv přiznání hranic vlastních znalostí a včasného požádání o pomoc. Někteří ve vlastní výuce mediků dále využívali aktivní učení a společnou reflexi zkušeností.

Na práci oceňuji, že sleduje význam pedagogické zkušenosti po vstupu absolventů do praxe. Jejich retrospektivní výpovědi naznačují, jak může promyšlená příprava studentských lektorů podpořit profesní rozvoj budoucích lékařů. Výsledky současně připomínají význam podpory zkušenějších vyučujících a bezpečného prostoru pro učení.